Vlastenecká pospolitost

A co mi po Bohu může býti dražší nežli vlast?

Zborov

Generál Rudolf Medek

Původně byl učitel, ale v první světové válce vstoupil do legií v Rusku, zde se mj. účastnil i Bitvy u Zborova. Po návratu do Československa se stal plukovníkem, v roce 1929 byl povýšen na brigádního generála.

Roku 1919 mu britský král udělil vyznamenání D. S. O. (Distinguished Service Order), ve Francii získal řád Čestné legie, tato vyznamenání po mnichovské dohodě vrátil.

V letech 1920–1929 byl ředitelem Památníku odboje a v letech 1929–1939 Památníku osvobození.Od roku 1929 působil i v politice, ale jen jako nestraník (jako voják nemohl být totiž členem žádné politické strany).Roku 1934 je v čele protiněmeckých demonstrací a varoval před bolševismem a hitlerismem Roku 1940 v předvečer jeho smrti byly jeho knihy vyřazeny z knihoven. Nikdy se sem nevrátily.

Jeho díla:

Lví srdce, Půlnoc bohů, Prsten, Ohnivý drak ,Veliké dny, Ostrov v bouři, Mohutný sen, Anabase, Legenda o Barabášovi…

 

Rudolf Medek 8.1.1890 Hradec Králové - 22. 8. 1940 Praha, voják a básník.
Vystudoval učitelský ústav v Hradci Králové a v letech 1909-1914 působil jako učitel v tamnějším okrese. Za první světové války přešel v posledních dnech roku 1915 na haličské frontě jako rakouský důstojník k Rusům. Na jaře 1916 se přihlásil do vznikajících československých legií a koncem téhož roku byl povýšen na poddůstojníka. Účastnil se mnoha bojů s Rakušany a Němci, mj. bitvy u Zborova v červenci 1917. Za účast v bojích byl vyznamenán četnými ruskými řády. V lednu 1919 byl jmenován gen. Štefánikem náčelníkem vojenské správy Československých legií na Rusi, v prosinci téhož roku se vrátil do Prahy. V červnu 1920 byl pověřen vybudováním Památníku odboje, po pozdější reorganizaci přejmenovaného na Památník národního osvobození. Jeho ředitelem byl až do nacistické okupace v březnu 1939. V roce 1931 byl povýšen na generála.
Jako spisovatel debutoval sbírkou básní Půlnoc bohů (1912). Dále vydal básnické sbírky a tisky Prsten (1914), Zborov (1919), Lví srdce (1919; rozšířené vydání 1921 a 1946), Štefánik (1921), Maršálu Fochovi (1923), Živý kruh (1923), Láska a smrt (1925), Sokol (1925), První básně (obsahuje především Půlnoc bohů a Prsten; 1927), Dvě básně (1927), Milovaní básníci (1928), Básně (autorský výbor; 1929), Dyk, Medek, Křička (výbor, ed. F. Pala; 1929), Řeč osudu (1931), Svatoštěpánská koleda (1933), Český ráj (1937) a Kramářovi (1937). Z jeho rozsáhlého díla prozaického, dramatického, esejistického a publicistického je nejvýznamnější legionářská pentalogie Ohnivý drak (1921), Veliké dni (1923), Ostrov v bouři (1925), Mohutný sen (1926), Anabáze (1927), drama Plukovník Švec (1928), soubor povídek Vinný keř (1928) a kniha vzpomínek Pouť do Československa. Válečné paměti a vzpomínky z let 1914-1920 (1929-34).
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.